Proč spíme
Matthew Walker
„Člověk je jediný tvor z celé živočišné říše, který se dobrovolně okrádá o spánek.“
Většina lidstva trpí spánkovou deprivací. A to mnohdy bez sebemenšího vědomí, že nás dlouhodobý nedostatek spánku může mnoha různými způsoby zabít.
Přední světový neurovědec Matthew Walker představuje nejnovější poznatky z výzkumu spánku. Uvádí, jak zásadním způsobem spánek ovlivňuje naše životy. Má totiž nenahraditelný dopad na naše zdraví.
Spánek chrání před rakovinou, zabraňuje vzniku kardiovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění (například Alzheimerova choroba), pomáhá nám se logicky rozhodovat, učit se, zpracovávat stres a emoce, ve velké míře ovlivňuje imunitu, a dokonce i metabolismus a chuť k jídlu. Jsme díky němu chytřejší, štíhlejší, atraktivnější a šťastnější. Mimo jiné sny v REM fázi podněcují kreativitu a zmírňují traumata a bolestivé vzpomínky. V knize se dozvíme, kdy nejpozději požívat kofein, a proč je z hlediska spánku nejvhodnější požívat alkohol ráno – co nejdelší dobu před usnutím. Značná část knihy se věnuje i světelnému znečištění a vysvětluje, jak nesmyslné je používání modrého světelného spektra (téměř ve všech žárovkách, diodách, osvětleních, displejích, obrazovkách…) po západu slunce.
Pokud mě nějaká ze stovek přečtených knih skutečně změnila život, byla to právě tato. Nikdy jsem se totiž nad spánkem příliš nezamýšlel. Dlouhou dobu jsem ho jako většina lidí bral jako nezbytnou, ale ničím příliš nezajímavou část dne, kterou jsem kvůli povinnostem do školy, práci a společenským akcím nekompromisně odsouval do pozadí.
Udivuje mě, že se o spánkové hygieně nemluví víc. Chápu, že pro dnešní svět orientovaný na výkon a výsledky, by mohly podobné poznatky znamenat nepříjemnou potíž – co kdybychom se najednou všichni rozhodli, že do školy a práce budeme chodit teprve až se kloudně vyspíme, nebo bychom začali radikálně odmítat noční směny?
Vždycky máme na výběr. Doporučuju všem si tuhle knihu přečíst. Upřímně věřím, že zachraňuje životy – a to říkám bez sebemenší nadsázky.
Umění být zdráv
Jan Vojáček
„Vše je propojené: Jak se chovat k vlastnímu tělu a předcházet nemocem?“
Pod nátlakem doby a reklamy jsme si zvykli odevzdávat své zdraví do rukou odborníků v bílých mundůrech. Věříme, že jedině oni nás mohou spasit od všeho zlého. Chronická onemocnění bereme jako nevyhnutelnou součást lidského života.
Jan Vojáček nám v této knize ukazuje, proč je třeba radikálním způsobem změnit přístup k vlastnímu zdraví. Poukazuje na skutečnost, že zdraví člověka je komplexní soubor, který sestává ze všeho možného, a pro někoho i nečekaného. Nemoc vnímá jako průvodce za změnou, která není možná, pokud pomocí prášků bezmyšlenkovitě utlumujeme varovné signály těla před samotným výskytem nemoci.
Funkční (též celostní) medicína jako naděje? Možná. Mně osobně dost otevřela oči a donutila mě se zamyslet nad tím, co pro mě zdraví vůbec znamená a jak důležité navzdory vlivům moderního způsobu života je. Zejména mě nadchlo provázání tlustého střeva s mozkem a působení psychických faktorů, jako například dlouhodobého stresu, a okolního prostředí na ostatní orgány a funkce těla. Obecně mě udivuje, jak málo jako lidé dbáme na svou psychiku a intuici a jak moc je podceňujeme. Děsí mě, jak snadno jsme přestali naslouchat vlastním tělům a jak ignorantsky přecházíme jejich volání o pomoc.
Péče o zdraví nezačíná léčbou, ale prevencí. Jan Vojáček prezentuje (pro některé z nás) brutální realitu: za naše zdraví nenese odpovědnost nikdo jiný než my sami.
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Don Miguel Ruiz
Jak žít šťastnější, vyrovnanější a celkově spokojenější život? Don Miguel Ruiz představuje čtyři dohody, které nám jej do jisté míry pomohou zajistit.
Kniha nás donutí se zamyslet nad způsobem vlastního chování a uvažování ve vztahu k druhým, a především k sobě samým. Všechny dohody jsou přitom srozumitelné a lehce aplikovatelné, ovšem vyžadují vědomou snahu. Po přečtení se z nás vzápětí sice nestane zenový mistr, kterého nic nerozhodí, ale při nejmenším nás kniha navede na cestu za osobní svobodou od limitujících myšlenek a doslova zbytečného utrpení.
Tuhle knihu jsem četl několikrát, a rozhodně ne naposledy. Uznávám, že na někoho může působit ezotericky, ale v zásadě popisuje jednoduché principy chování a myšlení, kterých je schopný úplně každý. Čtyři dohody se staly výchozím bodem mého sebepoznávání – došlo mi totiž, že vědomá schopnost interpretovat si svět zcela dle svého (a zcela nezávisle na druhých) je mocný nástroj k lepšímu a kvalitnějšímu prožívání vlastního života. Dohody se snažím používat všude, kudy chodím. Staly se z nich pilíře, na kterých lze vystavět pevnou osobnost.
Stačí upřímně chtít.
Atomové návyky
James Clear
Pokud se náhodou snažíte přepsat své zlozvyky nebo naopak vypálit do svých obvodů návyky nové, mám pro vás dobrou zprávu: jde to! A je to dokonce snazší, než by se mohlo zdát. Stačí mít jen ty správné znalosti a používat ty správné techniky. Ne, teď vám nepředvedu zázračnou pilulku, která z vás všech udělá superlidi. Anebo jo?
Tahle kniha už několik let pomáhá lidem z celého světa měnit své životy. Nejenže Atomové návyky dávají ohromný smysl, ale také nám v podobě bezbolestných a jednoduchých postupů vkládají do rukou fakt silný nástroj k přetvoření svých návyků dle obrazu svého. Knihu jsem přečetl jedním dechem a principy, které popisuje, mě fakt dostaly do kolen – a taky trochu otestovaly mé ego: „To mě to jako nemohlo napadnout samotného?!“. Díky ní jsem zjistil, jak si udělat čas, i když lítám v jednom kole, jak je strašně jednoduché změnit své prostředí, aby na mě odevšad dýchala ta správná motivace, nebo třeba jak se vyhoupnout zpátky do sedla, když mi nečekaná událost zkříží plány.
Atomové návyky silně dupou na palec prokrastinaci a vrací nám zpět čas, který nám kradou hromady zlozvyků a lákadla z vnějšího světa. Stačí jen minimální, zato neustavičné úsilí a z dlouhodobého hlediska dosáhneme všeho, čeho dosáhnout chceme.
Na cestě za svými cíli je tenhle kousek naprostou nezbytností – především pokud máte slabou vůli.
D.
