Když to máš, tak to ukaž
Po dlouhé době jsem se sešel s přáteli. A protože každý rád mluví o tom, co dělá, došla pochopitelně řeč i na můj blog – proč ho vlastně píšu? U vyhaslých kamen se dnes v tom horkém počasí krátce zamýšlím nad tím, co mi psaní (a konkrétně blogování) přináší. Pojďte se zamyslet a tvořit se mnou!
Pracovat jako překladatel
Už víte, že se živím jako překladatel na volné noze. Jenže jak takové překládání v 21. století vůbec vypadá? Co si pod ním představit? Realita může být pro mnohé překvapující.
Amatérismus
Máte taky rádi amatéry? Jste sami do něčeho jen amatérskými nadšenci? Pokud ano, dnešní krátké zamyšlení jsem se rozhodl věnovat právě nám.
Svým vlastním pánem
Už čtvrtým rokem se živím jako freelance překladatel. Balancuji na své volné noze a dost mě to baví. Chtěl bych se s vámi podělit o tom, proč dělám to, co dělám, a proč jsem přesvědčený, že je to zatím to nejlepší, čemu se mohu věnovat. Možná vás to inspiruje, anebo naopak utvrdí v tom, že to není vůbec nic pro vás.
Píšu si deník
Zkoušeli jste si někdy vést deník? Já s tím začal v Americe v roce 2017 a od té doby na deník nedám dopustit. Beru ho s sebou skoro všude, ať už vyrážím na cesty nebo jedu jen na chalupu. Na psaní je vhodná chvíle kdykoliv. A jak jsem si už nespočetněkrát ověřil, inspirace je vrtkavá dáma, která na nic nečeká. Proto jsem raději připravený.
Chyby
Samotná představa chybování v nás automaticky probouzí úzkost, strach či stud. Byli jsme tak vychováváni od malička. Za chyby se platí, ať už špatnou známkou, pokáráním, trestem. Jsme tvorové, od kterých se čeká dokonalost. Jenže je vůbec možné dosáhnout dokonalosti? A pokud ano, je to možné bez chyb?
Jádro pudla
Dnes bych se chtěl zamyslet nad tím, proč většina mých pokusů o vytvoření něčeho báječného, co mi ze začátku dodávalo energii a opojné nadšení, nakonec upadlo v zapomnění jako nedokončený výstřel do tmy.
