O tomhle stavu naprostého soustředění se toho už namluvilo dost. Je to sexy termín především poslední doby. A i když se o něm můžete doslechnout skoro od každého, skutečně víte, co to znamená? A zažili jste to už někdy?
Co to je?
V podstatě to už bylo řečeno. Flow je termín z psychologie a zjednodušeně označuje stav naprostého soustředění na konkrétní činnost, kdy všechno okolo pro vás doslova přestane existovat. Jako že úplně všechno. Dokonce i vy. Čas a hmota najednou ztratí význam a získají ho zase až tehdy, kdy tenhle rychlík zastaví. Poté si připadáte, jako kdybyste spadli z Marsu a chvíli trvá, než vám dojde, jak jste se v tomhle časoprostoru ocitli – za mě je flow jedním z motivů, které daly vzniknout konceptu stroj času.
Tenhle čas ale neprotekl mezi vašimi prsty jen tak pro nic za nic. Za tu dobu váš mozek a ruce stihly vykonat obdivuhodné množství práce!
Nepochybuju o tom, že stav flow většina z nás alespoň jednou v životě zažila. Pokud si na to vzpomínáte, je dost pravděpodobné, že vám to přijde natolik super, že byste chtěli tenhle stav zažívat častěji. Znovu se tak soustředěně učit, znovu během chvíle zvládnout složitou práci, znovu se cítit nabytý energií jako jaderný reaktor.
Pro vás (a vás, kteří jste flow ještě neměli tu čest poznat) mám dobrou zprávu. Existuje totiž několik technik, jak se do stavu flow dostat a zůstat v něm, ať už děláte cokoli!
Jak na to
Ani tyhle postupy nejsou žádnou novinkou. Na úvod bych chtěl zdůraznit, že nepochází čistě z mojí hlavy, ačkoliv jsem si na velkou část z nich přišel sám zkoušením a pozorováním vlastního chování. Taky nefungují jako jediná všeobecná pravda, která bude platit pro všechny. Berte je spíš jako takový ukazatel principů, které vás ke stavu flow můžou přiblížit. Nezapomeňte si hrát, zkoušet a objevovat i jiné způsoby, které vám osobně mohou fungovat ještě líp.
1.) Motivace
Než se do čehokoli pustíte, zcela upřímně se sami sebe zeptejte, co vás k tomu vede. Proč zrovna vy chcete začít cvičit jógu, učit se angličtinu, napsat knihu, tančit, studovat na zítřejší zkoušku, naučit se stát na hlavě nebo uháčkovat ten růžový přehoz na babiččinu monstrózní postel? Co vás k tomu vede?
Pro nikoho nebude žádným překvapením, že vnitřní motivace stojí v základu všeho. Když něčeho chcete sami dosáhnout, protože vás to baví, dělá vám to radost apod., je mnohem větší šance, že se vám to skutečně podaří. Naproti tomu když něco musíte, šance a chuť se překonávat je daleko menší. To naštěstí neznamená, že byste se do flow bez upřímného nadšení nedostaly. Je ale pravdou, že s ním to budete mít o dost lehčí.
2.) Odřízněte se
Tohle nebude snadné pro mnoho z nás. Je to ale naprostá nezbytnost, bez které se můžete jít klouzat (anebo se dál přemáhat bez kdovíjakých výsledků).
Pokud chcete, aby vás navštívil strýček Flow, nikdo a nic by vás nemělo rušit! VŮBEC NIC a VŮBEC NIKDO. Vypněte telefon a zahoďte ho do kouta, zamkněte se v ložnici a dejte si klapky na uši – svět okolo pro vás musí přestat existovat. Nevěřte sobě samým, když si budete nalhávat, že se na telefon ani nepodíváte. Jakmile vám na něm cinkne upozornění, vaše soustředění je dost pravděpodobně ztraceno.
Navzdory tomu, co jsem právě řekl o vyrušování, někomu do stavu flow může pomoci oblíbená hudba. Ta funguje ale pouze v případě, že o ní dokážete přestat přemýšlet a zcela na ni zapomenout. Pokud si chcete do uší pustit písničku, která vás nutí zpívat nebo si představovat nejrůznější scény, není to úplně to pravé ořechové. Naopak pokud hudba, kterou si vyberete, dokáže nepozorovaně vklouznout do vašeho podvědomí a pomáhá vám se zakotvit v přítomnosti, není o čem přemýšlet!
Mně hudba pomáhá jen někdy, a to ještě pokaždé jiný druh. To jenom svědčí o tom, co už všichni dávno víme, že nic nezůstává stejné a všechno se průběžně mění. Nezoufejte proto, pokud se vám podaří do flow jeden den dostat, a druhý nikoli, ačkoli na to půjdete úplně stejně.
3.) Netlačte na pilu
Abyste si usnadnili přechod do flow, je potřeba si stanovit nějaký milník, kterého byste chtěli zrovna docílit. To vám pomůže se lépe soustředit, než kdybyste jen tak čekali, co přijde.
Nedávejte si velké cíle. Začněte postupně od těch méně náročných. Ty vás totiž nebudou neustále trápit myšlenkou na to, jak dlouhá a náročná cesta je ještě před vámi. Když začnete zlehka, budete stanovených milníků dosahovat snadněji a častěji, což vás bude mnohem víc motivovat pokračovat dál a neustále se zlepšovat. Trocha té výzvy ale není na škodu, právě naopak. Pokud začnete zlehka až příliš, nebude vás to bavit. Ať už se tedy chcete věnovat čemukoliv, naložte si tak akorát. Třeba to bude znamenat naučit nový čas v angličtině nebo jenom pár nových slovíček. Třeba to bude znamenat, že upletete polovinu té zpropadené deky, nebo se naučíte jenom hladceobrace. Stanovte si rozumný cíl a pusťte se do toho.
Do stavu flow jsem se běžně dostával i během cvičení. Když už tělo bylo unavené a svaly začaly bolet, začal jsem se soustředit na miniaturní cíle, které mi pomohly bolest téměř úplně vytlačit z mysli.
„Ještě jedno opakování! Ještě jedno opakování!“ vždycky mi šlo jenom o jedno další zvednutí činky. Jakmile se mi to podařilo, dal jsem si tenhle cíl znovu. A světe div se, tímhle způsobem, kdy jsem byl soustředěný výhradně na jeden malý úkol, jsem dokázal udělat ještě alespoň o 5 opakování víc, než bych byl schopný, kdybych na sebe nechal můj mozek křičet, jak mě tělo hrozně bolí.
O flow obecně i v extrémních situacích píše i Veronika Alister ve své knize Hoř pomalu. Pokud vás zajímá téma produktivity a zdraví, určitě si knihu přečtěte. Já osobně v ní našel spoustu informací, které jsem už stačil naučit od svého života, i nové pohledy na věc, které mi ještě dál rozšířily obzory.
Jakmile začnete, oddejte se tomu. Nesnažte se úporně udělat co nejvíc práce za co nejkratší čas. Do flow se nedostanete násilím. Flow přijde samo, když se uvolníte a s klidem se do konkrétní činnosti ponoříte. Dalo by se říct, že flow je vlastně druh meditace, kdy je vaše soustředění úplné. Ze začátku to může chvíli trvat, než se flow dostaví. Na tom ale nezáleží. Nevyhlížejte ho, nebuďte netrpěliví. Prostě začněte a pracujte klidně, ale soustředěně.
Co s flow, až přijde?
Nic. Užívejte si ho. Nechte ho plynout. Nerušte jej myšlenkami nebo analýzou. Až flow odejde, ohlédněte se zpátky a uvědomte si, jak příjemně vám během něj bylo a co všechno jste stihli udělat nebo dokázali.
Flow je návýkové. Jakmkile mu přijdete na chuť, budete v něm chtít strávit co nejvíc času. Na to ale pozor. Nebuďte zbytečně chamtiví, protože by se vám to nemuselo vyplatit. Snadno se totiž může stát, že přijde vyhoření. Váš mozek zkrátka nemůže jet neustále na 120 %, není toho ani fyzicky schopný. Sílu a výjimečnost stavům flow dává i úměrný odpočinek. Oddechněte si taky občas a dobijte baterky něčím nenáročným, u čeho váš mozek bude moci vypnout. Nespěchejte, není kam. Před námi čeká akorát Konec a na ten si, myslím, všichni rádi ještě nějakou tu dobu počkáme.
K čemu využívám flow já
Nejčastěji jednoznačně k psaní a taky překládání. Protože to jsou samy o sobě činnosti, které vyžadují velkou míru soustředění, nedokážu si je bez flow ani moc představit. Samozřejmě ne vždycky se flow dostaví. Tím se ale nesnižuje kvalita odvedené práce, jen toho stihnu udělat méně a nemám z toho třeba tak dobrý pocit. Nenechávám se tím ale odradit. Flow vnímám jako něco výjimečného, co však může přicházet častěji než Vánoce.
Je zajímavé, jak se flow mění. Někdy přijde snadno, když mám naplno puštěnou metalovou hudbu, jindy ho vyplaší i tlumený hluk z ulice. Žádný den není stejný, a tak je k tomu potřeba přistupovat. Vždycky, když zasednu k počítači, se snažím uvědomit si, jak se dnes cítím. Mám náladu poslouchat při práci hudbu? Nebo mi naopak vyhovuje ticho a klidnější tempo? Pokud v průběhu práce zjistím, že se nesoustředím, zkusím svůj přístup změnit, dám si krátkou pauzu, nadýchám se čerstvého vzduchu a pokusím se vyčistit si hlavu. Všechny dobré nápady a myšlenky totiž v našich hlavách už jsou, jenom je přes ten okolní hluk a chaos neslyšíme. Když zasednu s čistou hlavou, flow přijde za chvíli samo.
Závěr
Ať už se se stavy flow kamarádíte, nebo ne, nezapomeňte být v rovnováze. Všeho moc škodí, a to platí i o produktivitě a zahálce. Někdy je zkrátka fajn jen tak sedět a čučet doblba, stejně jako je jindy fajn makat jako šroub. Myslete na to, že nejdůležitější je, jak se cítíte. Pokud dřete, až se z vás kouří, a všechno ve vás se točí v tornádu stresu a křičí o pomoc, nemusíte se vůbec radovat z toho, kolik toho zvládáte. Zdraví a psychickou pohodu totiž nepřeváží nic.
Takže zakončuju stejně jako už mnohokrát: VNÍMEJTE, CO VÁM VLASTNÍ TĚLO ŘÍKÁ. Pokud vám není dobře, přestaňte dělat úplně všechno, co vás do tohohle stavu žene. Žádné výmluvy tady neplatí, protože se nám všechno vrátí jako bumerang.
D.
