Svou práci překladatele na volné noze mám moc rád. Díky ní bylo i naše stěhování o dost lehčí. Prostě jsme se jednoho dne sebrali a odjeli. Překládat můžu odkudkoliv. Se změnou prostředí se mi ale do hlavy vkradla i touha na určitou změnu v profesním životě.
V minulém článku jsem nakousl, že se příliš nekamarádím se stereotypem. Ten zmetek se umí vetřít úplně do všeho – i do práce, která mě baví. Překlad je celkem intenzivní činnost a když je jí hodně, může se rychle přejíst. Už několikrát jsem zažil menší krizi, kdy mi překládání fakt lezlo krkem a srdce chtělo raději tvořit nebo se zabývat úplně něčím jiným.
A protože jsem hippík, co dá na pocit, jako součást obrany před takovými stavy jsem se rozhodl, že se budu živit i jinak než jen překládáním.
Jak na to?
Už před lety jsem si musel zodpovědět otázku: „Jak si vůbec začít něčím vydělávat?“ V jádru všeho dřepí zájem.
Nevím, jak vy, ale kdybych se já měl živit něčím, co mě nebaví a nezajímá, byl bych ten nejhorší zaměstnanec nebo podnikatel na světě. Fakt. Zeptejte se mé matikářky z gymplu, ta si se mnou vytrpěla své.
Naopak když mě něco baví a těší, jsem ochotný věnovat se tomu naplno a zahryznout se jako pitbul, jak se říká… jestli se to teda říká. Mám chuť dát tomu maximum energie a času, zlepšovat se, neustále se posouvat a pracovat efektivněji. Mám motivaci vstát každé ráno v 6:00 a vrhnout se do práce. No, dobře, teď trochu kecám, poslední dobou to často bývá až v 6:30, ale to není podstatné.
Dává to smysl, ne? Vždyť kdo asi bude svou práci odvádět lépe? Manažer, který bude do práce chodit zpruzelý a naštvaný, protože mu lezou krkem lidi a stres každodenních pracovních problémů, nebo například baristka, která do kavárny každé ráno vstává s chutí, protože se už nemůže dočkat, až opět nasaje vůni čerstvé kávy a obslouží nové zákazníky?
Není to žádné raketové inženýrství. Chce si to prostě najít něco, co mě bude vnitřně dostatečně tankovat.
Čím se chci tedy živit?
Když přihlédnu k tomu, co mě odjakživa bavilo, mám celkem jasno.
Už v dětství jsem neustále vymýšlel různé příběhy. Fantazie mi jela na plné obrátky, takže jsem si často hrál s dalšími vymyšlenými postavami a zažíval dobrodružství z jurského světa, válečných polí apod. A co víc: měl jsem svou vlastní řeč! No fakt. Žvatlal jsem jí tak plynule, že babička dokonce uvažovala o tom, jestli to mám v hlavě v pořádku. Hltal jsem vyprávění všeho druhu a neustále jsem měl hlavu v pejru.
To mi v podstatě zůstalo doposud. Jenom jsem imaginární kamarády nahradil těmi skutečnými, místo žvatlání vymyšleným jazykem žvatlám anglicky a rusky a z válečných zón jsem se přesunul do zón veřejných a nákupních (svým způsobem je to trochu smutné, ale tak to s dospělostí už bývá).
Fantazie, psaní, jazyky. To jsou tři pilíře, o které opírám svůj život už odmala. A hodlám v tom pokračovat!
Překládání
Překladu se nezbavím ani za zlaté prase. Baví mě, nezabírá mi tolik času a přináší víc než slušný zisk. Používám při něm oba své oblíbené jazyky, a ještě se jedná o tvůrčí činnost! Výhra na všech frontách.
Dříve jsem se už zmiňoval o tom, jaké typy textů překládám. Pravda, technické dokumentace a lokalizace softwarů jsou na poli kreativity poněkud omezené, ale i tak mi dokonale vyhovují. Popravdě si neumím představit, že bych měl překládat krásnou literaturu. Energii k tomu potřebnou totiž raději investuji do svých vlastních tvůrčích počinů.
Tvořit nejde na sílu. Alespoň já to tak neumím. Proto chci překládat sice méně, zato poctivěji. Oprostit svou hlavu od nadměrné zátěže a získanou kapacitu a čas věnovat následujícím činnostem.
Lektorství angličtiny
Před pár lety jsem pracoval jako lektor v olomoucké jazykové agentuře Academia Levey. Práce to bylo hezká, ale zjistil jsem, že ji, stejně jako překládání, nevydržím dělat ve velkém měřítku.
Během mého působení v jazykovce jsem narazil na skvělé lidi a studenty zároveň. Jak to tak ale bývá, musel jsem učit i ty, kterým hodiny angličtiny zařídili nadřízení anebo v tom horším případě rodiče. A vsadím se, že to znáte všichni: když se prostě nechce, tak to nejde!
I když pocházím z učitelské rodiny a mám podle všeho k učení vlohy, samotnému mně chyběla motivace motivovat ostatní. Mám v tomhle celkem svérázný přístup: když tě to nezajímá, tak to nedělej. Jenže vysvětlete si to rodičům školáčků, kteří na hodiny docházeli ve snaze naplnit ambiciózní očekávání mamky s taťkou…
Z jazykovky jsem nakonec odešel a soukromě učil jenom pár lidí, kteří mě sami kontaktovali a poprosili o pomoc. A v tomhle duchu bych chtěl své učitelské počínání zachovat. Mít pár stálých studentů, které jazyk baví a chtějí se v něm zdokonalovat nejen na hodinách, ale i ve svém volném čase. Práce je to pak nesrovnatelně příjemnější a osvěžující. Navíc díky ní můžu oprašovat vlastní znalosti a učit se dalším dovednostem, které učení vyžaduje.
Kdybyste měl snad někdo zájem o lekce anglického jazyka, dejte klidně vědět a třeba se domluvíme! Buď tady nebo na mém soukromém profilu.
Copywriting
Psaní mi celkem jde, tak proč si jím i nevydělávat?
Pokud nevíte, co to copywriting je, zjednodušeně se jedná o psaní článků, příspěvků a textů obecně s cílem propagovat nějaký produkt, událost anebo značku. Je to zkrátka psaná reklama, kterou si společnost objedná a je ochotná za ni zaplatit.
V době sociálních sítí, kdy marketing a reklama zažívají zlaté časy, je schopnost čtivě a úderně psát neocenitelná. Proto bych chtěl i v tomhle ohledu uplatnit to, co mě odjakživa baví a dělá šťastným. Copywriting je krásná práce a rozhodně bych si jím chtěl přivydělávat víc než doposud.
Nabízí se otázka, kde a jak začít. Je to ale stejné, jako když člověk hledá jakoukoliv jinou práci. Je nutné dát o sobě vědět.
A protože v soukromém sektoru platí, že činy jsou důležitější než slova, celé to hledání je mnohem snazší, když už za námi stojí odvedená práce nebo dřívější projekty.
Jedním z mých větších projektů je vlastně i tenhle blog. A protože mám chuť tvořit a copywritingem se napůl živit, zbývá si vybrat společnost nebo značky, které jsou mému srdci nejbližší, a napsat e-mail.
Znalost angličtiny mi navíc radikálně zvyšuje šance se někde zaháčkovat. Psát v češtině nebo v angličtině, to už je jedno. Zvládám obojí a mám z toho stejnou potěchu…
Pokud vás taky baví psaní a máte cit pro jazyk, copywriting vám vřele doporučuju! Je to skvělá tvůrčí činnost, kterou zvládnete odkudkoliv a klidně jen s mobilem v ruce. Velká spousta lidí dělá copywriting i jako brigádu. Tak proč ne i vy?
Kdyby vás tohle zajímalo, svou práci můžete když tak zkusit hodit i na český web Copywriting. Tady jako copywriter můžete přijímat zakázky nebo nahrávat vlastní texty, které si společnosti – v případě, že jim padnou do oka – mohou zakoupit pro své vlastní účely.
Blogování
V dnešní době jsou prý blogy přežitek. S tím souhlasím jenom částečně.
Ano, rozumně si vydělávat samotným blogováním je v dnešní době nejspíš extrémně těžké, a pravděpodobně i nemožné. Zlatá éra blogování možná pominula, ale jak sami vidíte, blogování je tu stále s námi.
Už při zakládání blogu Přeloženo na papír jsem říkal, že celý tenhle projekt beru spíš jako osobní záležitost. Odkládací místo pro vzpomínky, výplody mé fantazie a úvahy. Takový elektronický deník dostupný všem k nahlédnutí. Tuhle myšlenku a záměr chci při blogování zachovat i nadále na prvním místě.
Ačkoliv se moje publikum rozrůstá, zatím není tak velké, aby se dalo uvažovat o potenciálním zisku z reklam nebo affiliate marketingu (procenta ze zisku na základě doporučení produktu nebo služby). Možná by to ale mohla být jedna z cest budoucnosti. I kdybych si měl vydělat maximálně pár stovek korun měsíčně, stačilo by mi to. Protože myšlenka, že blog si na svůj provoz vydělá, je více než příjemná. A kdo ví? Třeba časem přijdou spolupráce a na blog se nabalí další zajímavé projekty. Možnosti jsou prakticky nekonečné.
Psaní knih
Napsat knihu je na mém seznamu přání už odmalička. Technicky vzato, jednu takovou dokončenou knihu už mám pár let schovanou v šuplíku, ale ještě nenadešel čas, aby spatřila světlo světa.
Psaní a knihy mám v krvi, a tak nevidím jediný důvod, proč by mé literární počiny nemohly taky někdy přispět do kasičky. Tedy za předpokladu, že za ně vůbec bude někdo ochotný zaplatit!
Kdybyste se mě zeptali, jaké knihy chci psát, asi vám nedokážu úplně odpovědět. Protože stejně jako v případě hudby, baví mě velké množství žánrů. Proto i když nejvíce tíhnu k thrillerům a psychologickým dramatům, rád napíšu i soubor humorných povídek, cestopis nebo fantasy příběh. Psaní knih je pro mě čirá fantazie, proto se nerad vymezuju nějakými nesmyslnými škatulkami. Ať je to, jak chce, doufám, že někdy skončím i u vás v knihovničce!
Focení
Cože? Vždyť jsem s focením začal teprve nedávno! Jsem úplný amatér, a ještě jsem ani nezjistil, jaké všechny funkce můj foťák umí (hlavně že už mám stativ 🤦♂️).
Tenhle bod si sem odkládám spíš jako takovou vizi. Nehodlám se svými dovednostmi fušovat do řemesla profesionálním fotografům, ale věřím, že se postupem času dokážu ve focení zlepšit a třeba si sem tam i něco přivydělat. První fotografickou zakázku mám koneckonců už za sebou! Pravda, sice v rámci rodiny a za flašku vína, ale každý nějak začínal, no ne?!
Závěr
Všechny tyhle body mají společnou jedinou věc: i když z nich chci učinit zdroje svých příjmů, peníze staví až na druhé místo. Ověřil jsem si to, co mnohé velké osobnosti říkají už desítky let: „Pokud to budete dělat jenom pro peníze, neuspějete“. Ať už neúspěch znamená pro každého z nás cokoliv, chci se opírat především o to, že mě budou všechny zmíněné činnosti bavit a dávat mi smysl.
Věřím, že zájem a skutečné vnitřní uspokojení jsou zárukou kvality, a tedy i potenciálního zisku. Naproti tomu zisk je málokdy zárukou zájmu a skutečného vnitřního uspokojení…
Je však také potřeba myslet na to, co Austin Kleon zmiňuje ve svých knihách: někdy prostě není dobré, aby se z našeho koníčku stala práce. Proto chci mít na paměti, že každá nabídka se dá s díky odmítnout. Věnovat se zálibě, která je jenom naše, zbavená povinností a odpovědnosti, je totiž k nezaplacení.
Pokud vás představa jednoho jediného zaměstnání svazuje a dusí tak jako mě, podělte se v komentářích nebo mi napište! Zajímalo by mě, kolik podobných lidí mám kolem sebe.
A na závěr si ještě dovolím parafrázovat mého oblíbeného dobrodruha Jana Hvízdala: Pokud vás ta práce nebaví, tak ji prosimvás fakt nedělejte.
DODATEK:
Peníze a zaměstnání jsou ošemetná témata. Každý o nich smýšlí jinak. Veškeré uvedené rozumy proto berte jako můj osobní pohled na věc, který se ani za mák nemusí shodovat s tím vaším. A to je úplně v pořádku. Diskusi se však nebráním.
Mějte hezký zbytek dne!
D.
