Trvalo mi to deset let a šest pokusů, ale zadařilo se. Konečně se blog, který jsem založil, dožil prvních narozenin. Možná si říkáte, proč kolem toho dělám takové haló, ale pro mě to je bez přehánění celkem podstatná životní událost. Předznamenává totiž zlomení kletby.
Předchozí pokusy
Už si ani nevzpomínám, jak se většina mých předchozích blogů jmenovala. Vím jen, že jsem začínal hodně brzy, kdy internet byl ještě relativně v plenkách a vytváření vlastního blogu bylo krkolomná a kostrbatá práce. Z dnešního pohledu by takové blogy nejspíš neobstály, přesto sehrály naprostou klíčovou roli. Pomohly mi totiž vydláždit cestu za Přeloženem.
Vybavuju si jeden blog, který se zrodil v období, kdy jsem ještě hodně cvičil, takže se pochopitelně točil kolem fitness a zdravé výživy. A i když měl tenhle blog na mé poměry celkem úspěch, nadšení do posilování mě postupně opustilo a sním i touha v blogu pokračovat. Tenhle pokus mi dnes přijde poněkud úsměvný a kamarádi mi jej s oblibou připomínají. Hold není nad to, když se minulost ozve svým přeskakujícím hláskem! Protože ale vím, že nejsympatičtější druh humoru je ten, který si děláme sami ze sebe, vítám tuhle minulost s otevřenou náručí. Vedle spánku je smích přece nejlepším lékem na všechno.

Dalším předchůdcem, který pod mýma rukama vzešel, je Pisálek odvedle a existuje ještě dnes. Kdyby vás zmohla zvědavost nebo sentiment, můžete se na něj prokliknout přes tento odkaz. Pisálek je nejbližší podobou toho, co dělám teď. V jeho základu byla touha psát. A protože mi fantazie vždycky jela na plné obrátky, přesouval jsem její obsah na papír a pouštěl do světa, aby si žil vlastním životem. Některá díla, která najdete v rubrice Z fantazie na papír, se navíc poprvé nadechla právě na Pisálkovi. A protože jsem k nim odjakživa choval hluboký vztah, bylo mi líto je nechat ztrácet barvu pod nánosy prachu. Dovolil jsem jim opět zazářit, ačkoliv v poněkud pozměněné podobě, kterou zručně otesala zkušenost a vybroušený cit pro jazyk.
Kapající voda vydlabává kámen ne silou, ale vytrvalostí.
Publius Ovidius Naso
Ani s Pisálkem to ale nakonec nedopadlo valně. Inspirace se vytratila a já brzy přestal vidět smysl toho všeho. Dlouhé roky potom jsem nenapsal ani řádku. Myšlenky mi zabíralo studium a hluboce zakořeněná potřeba najít sám sebe. Psaní a tvorba mi však v srdci pulzovaly dál. A jako dřímající sopka, všechna ta tvůrčí nevybouřenost musela jednoho krásného dne prostě ven.
Co se změnilo
Jak to, že Přeloženo na papír jako jediné vytrvalo? V čem je jiné? Tyhle otázky se nabízejí samy, avšak mnohem podstatnější otázka zní trochu jinak: v čem jsem jiný já?
Potřebuješ psát! Všechno ve mně křičelo a vzpouzelo se. Jenomže zároveň ve mně hlodala chladná jistota. Jistota, že další pokus o založení blogu dopadne stejně jako ty předchozí – neúspěchem. Jenomže co je neúspěch? Poprvé jsem se upřímně zamyslel nad tím, co si od blogu vůbec slibuju.
Sláva, tisíce nadšených čtenářů, nabídky nakladatelů a rozhovorů… to nebyly. Poprvé za celou tu dobu jsem chtěl psát jen pro ten pocit, že píšu, že pod mýma rukama něco vzniká a dělá mi to radost. Příšerná banalita, já vím, jenomže na téhle banalitě Přeloženo na papír vzniklo. A na téhle banalitě stojí dodnes a s obrovskou jistotou bude stát i dál.

Pokud chcete psát pro peníze nebo slávu, neuspějete.
Stephen King
Tahle jednoduchá myšlenka se doslova stala mojí životní filozofií. Dá se totiž našroubovat na všechno. Proto ať už pracuju na čemkoli, snažím se to dělat z čisté radosti. Jakmile ji postrádám, ukládám práci k ledu, protože vím, že nebude stát za nic. Je to navíc velice nápomocné měřítko při spouštění nových projektů. Baví tě to? Ano – jdi do toho. Ne – jdi od toho. Nic víc není potřeba zvažovat, zvlášť když jde o vytváření něčeho nového.
První článek na Přeloženu
Pamatuju si to v živých barvách. Napsal jsem ho na chalupě na mé oblíbené Budislavi. V kamnech praskal oheň, venku začaly vířit sněhové vločky a já byl v celé budově sám. Chtěl jsem tu strávit několik dní v samotě jen s knihou, psacími potřebami a svými myšlenkami. Blog už existoval, zatím byl ale jeden nepopsaný list. A já věděl, že pokud tohle chci myslet vážně, musím začít. Hned.
O čem ale psát?! Základní dilema každého, kdo se pokouší ze slov uplácat něco smysluplného. Základní a taky totálně zbytečné. Proč? Protože slova a věty si určují samy, jak chtějí být poskládány do odstavců a o čem chtějí vyprávět. Nebylo pro mě snadné umlčet hlas v hlavě, který mě neustále brzdil, remcal a bál se vykročit do neznáma. Snad ho ale přehlušilo praskání dřeva a prsty se mi rozeběhly po klávesnici jako splašené.
První článek byl na světě během několika minut. A i když jsem si vůbec nebyl jistý, jestli je něčím zajímavý a zda by ho vůbec někdo chtěl číst, se svou prací jsem byl spokojený. Vzpomněl jsem si totiž na další hrozně důležité pravidlo.
Ze začátku je nejdůležitější kvantita. Pište každý den, až se z vás bude kouřit. Publikujte příspěvky a chrlte jeden za druhým. Kvalita přijde časem.
Ali Abdaal
Přišla kvalita?
Někdo by namítl, že tohle bych přece JÁ neměl posuzovat. Jen to nech na čtenářích! Jenomže já si myslím, že kvalitu práce ohodnotí nejlépe právě její autor. Navíc tahle dovednost mi přijde ohromně důležitá.
Kvalita skutečně přišla. Když si přečtu své první články a ty z poslední doby, hřeje mě příjemný pocit. Tohle je velký posun! A nejen co se stylu psaní a slovní zásoby píše. Čitelnost je úplně na jiné úrovni, a stejně tak i doprovodné fotografie, celková propracovanost a určitá odbornost článků. Tahle komplexní rovina mě začala neuvěřitelně bavit. A podle všeho baví i vás.
Jednou mi jeden známý řekl, že by ho malý počet fanoušků ze začátku odrazoval. Chápal jsem, co tím myslí. Já už ale vím, že kvalita nezáleží na tom, kolik lidí je schopno ji ocenit. Kvalita prostě je a člověk pozná, že je, když mu dělá radost. Nakonec to poznal i tenhle známý. Poznal to ve chvíli, kdy zakládal blog Přeloženo na papír.
Kvalita znamená dělat to dobře, i když se nikdo nedívá.
Henry Ford
Nový člen týmu
Přeloženo na papír už dávno není jenom o psaní. Dnes zahrnuje i další tvůrčí procesy, zejména pořizování a úpravu fotografií. A protože nových nápadů přibývá, potřeboval jsem k jejich uskutečnění trochu volnější ruce.
Natálka (pracovním názvem Zázrak z roku 2021) mi začala pomáhat se správou sociálních sítí, abych se mohl víc soustředit na psaní článků a chystání zajímavých témat. A protože jsme si už delší dobu slibovali, že budeme tvořit něco společně, v týmu jsem ji uvítal všema deseti.

Jako všechno ostatní, i tahle spolupráce nám začala náramně klapat. A tak je dost možné, že se tady na blogu brzy dočkáte příspěvků i od Natálky. Ženské oči vidí svět jinak než ty mužské, a tak by z toho mohla vzniknout zajímavá kombinace.
A kdo ví, třeba se nám Přeloženo pod rukama časem rozroste ještě víc a bude potřeba přibrat i další kolegy. Ačkoliv to zatím hodně předbíhám.
Kde bereme náměty na články
Na tohle mám jednoduchou a zcela neuspokojivou odpověď: náměty a nápady přicházejí samy! Pokud v sobě ale nemáte špetku romantika a zvídavost vás nakvašeně tahá za rukáv, pokusím se vám odpovědět trochu konkrétněji.
Doufám, že pro nikoho není žádným překvapením, že náš život se odvíjí od toho, na co zaměřujeme svoji pozornost.
- Pokud jste cholerik, který nenávidí celý svět, budete si všímat jen toho špatného a dráždivého, takže váš život logicky bude špatný a dráždivý.
- Pokud jste optimista, který se nenechá ničím rozhodit, budete si více všímat hezkých věcí a váš život bude pohodový a kvést jako rajská zahrada.
- Pokud jste pisálek, který se rád dozvídá nové věci a objevuje svět, váš život bude plný údivu, nových obzorů, nápadů a myšlenek – jen to všechno sepsat!!
Kdybyste se mě zeptali, o co se zajímám, byli bychom tu nejspíš do zítra. Je toho hodně a neustále toho přibývá. Některé věci mě začnou zajímat ještě dřív, než si to vůbec stačím uvědomit! A to je právě jedna z věcí, které pro mě mají na světě ohromný význam: zajímat se o všechno možné. Je to ostatně dokonalý způsob, jak neustále zažívat dětskou radost z nového a úchvatně fascinujícího.
Pak už zbývá jenom zasednout k počítači a dát se do psaní. Slova se na papíře poskládají už ve svém vlastním rytmu a choreografii.
Vládnout znamená být zvídavý.
Louis Adolphe Thiers
A protože je teď zvídavost za Přeloženem dvojnásobná, můžete se těšit na dvojnásobné čoromoro, které nádherně dovyváží už zmiňovaná čistá ženská energie.
Je taky potřeba říct, že kromě zvídavosti se mnou dost mává také fantazie, ačkoli je pravda, že o něco méně než dříve. Snad je to tím, jak se člověk mění, ale v žádném případě to nevnímám jako něco špatného. Dávno jsem přijal fakt, že život se neustále vyvíjí a nikdo není stejný jako včera. Zároveň se však snažím svou fantazii nadále přikrmovat, protože mě naplňuje nekonečnou radostí, která mně ve světě předospělých lidí pomáhá udržovat nadhled a zdravý selský rozum. Ne nadarmo se říká, že nejhorším typem lidí jsou ti, kteří se berou příliš vážně.
Kam se Přeloženo posune dál
Nemám nejmenší ponětí. Zdá se mi totiž, že si Přeloženo začalo žít svým vlastním životem. Jako kdyby to naše malé dítě tak nějak povyrostlo a z nás se stali ti trapní rodiče, kteří se ještě mermomocí snaží vzdor plynoucímu času udržet kontrolu. Ale jako správný trapný rodič mám pro své dítě samozřejmě vymyšlenou dokonalou budoucnost!

Na Přeloženu bych rozhodně rád viděl víc odbornějších článků o produktivitě, zdraví, přístupech k životu a praktické filozofii. Protože já jsem přesvědčený o tom, že nám tohle všechno dokáže neuvěřitelně zkvalitnit naše prožívání.
Tím, že je v týmu Natálka, se otevírá úplně nový prostor. Postupem času bych rád Natálce vyhradil vlastní rubriku, do které by přispívala výhradně ona, a mohla sem tak vnést nový svěží vítr.
Přání je víc než jenom přání. Je to cíl, který může tvoje podvědomí pomoci udělat realitou.
Michael Jackson
A protože mě čím dál víc začíná zajímat fotografie, chtěl bych Přeloženo navázat i na ni. Dost možná se tu tak objeví různé galerie a výběry fotek z cest anebo portrétů (ačkoliv ty budou bydlet především na našem Instagramu). Nezastírám, že bych si focením i rád něco přivydělal, a tak tu brzy třeba najdete i obsah směřovaný spíš k hledáčku než hrotu pera. Ani jedno však nebude strádat od druhého, nebojte! Naopak, tahle symbióza bude prospívat úplně všemu a všem.
No, a protože mi odjakživa jdou předsevzetí, jedno si odložím i sem: chtěl bych pravidelně publikovat příspěvky. Jsem totiž přesvědčený o tom, že pokud něco myslíme vážně, měli bychom tomu dát veškerou energii. To si musím připomínat zejména ve chvílích, kdy se na mě nakupí tuna překladu a X vyučovacích hodin angličtiny. A že mě ty prachy vždycky zlákají, ach jo!!
Poděkování
Přeloženo na papír by nemohlo tak rychle růst, kdyby nebylo vás čtenářů. A protože se nám za ten rok dostalo neuvěřitelné podpory a hezké zpětné vazby, moc bychom si přáli, aby se Přeloženo vydalo dál do světa a našlo si cestu k dalším lidem, u kterých by dokázalo zarezonovat, jako právě u vás.
Z celého srdce vám všem děkujeme, že čtete naše články, posíláte nám milé reakce a dáváte se s námi do řeči o tom, jak vás Přeloženo baví a jak vás inspiruje. Tahle službička je totiž obousměrná, a tak si buďte jistí, že i vy inspirujete Přeloženo a poháníte ho dál.

A protože cítíme určitou odpovědnost vůči tvůrčímu duchu a všem múzám, které se jen po světě potulují, máme na vás jednu prosbu:
Tvořte. Tvořte každý tak, jak umíte. Bavte se u toho a mějte radost z dobře odvedené práce. Těšte se ze svých výtvorů a ukazujte je ostatním, protože ta čistá krása z nově vzniklého si zaslouží denní světlo. Spoustu denního světla!
Přeloženo na papír slaví první narozeniny. Nechceme se zbytečně dojímat, protože si uvědomujeme, že jinak tomu ani být nemohlo – ne s naším novým přístupem a srovnanými prioritami. Přesto jsme i díky tomu tak šťastní, jako jsem ještě nikdy v životě nebyli.
Tak nám držte palce, ať můžeme úspěšně oslavit i druhé narozeniny a desítky dalších, které mají přijít potom.
Dominik a Natálie za Přeloženo na papír