Proč být divnej je vlastně fajn
Znáte to, oslavujme svoji odlišnost! To hlásají mnohá hesla dnešní korektnosti. Já bych si to dovolil drobátko upravit: oslavujme svoji divnost! Protože my divní jsme – vy i já. A já vás dnes přesvědčím o tom, proč v tom směle pokračovat i nadále!
Když to máš, tak to ukaž
Po dlouhé době jsem se sešel s přáteli. A protože každý rád mluví o tom, co dělá, došla pochopitelně řeč i na můj blog – proč ho vlastně píšu? U vyhaslých kamen se dnes v tom horkém počasí krátce zamýšlím nad tím, co mi psaní (a konkrétně blogování) přináší. Pojďte se zamyslet a tvořit se mnou!
Píšu si deník
Zkoušeli jste si někdy vést deník? Já s tím začal v Americe v roce 2017 a od té doby na deník nedám dopustit. Beru ho s sebou skoro všude, ať už vyrážím na cesty nebo jedu jen na chalupu. Na psaní je vhodná chvíle kdykoliv. A jak jsem si už nespočetněkrát ověřil, inspirace je vrtkavá dáma, která na nic nečeká. Proto jsem raději připravený.
Chyby
Samotná představa chybování v nás automaticky probouzí úzkost, strach či stud. Byli jsme tak vychováváni od malička. Za chyby se platí, ať už špatnou známkou, pokáráním, trestem. Jsme tvorové, od kterých se čeká dokonalost. Jenže je vůbec možné dosáhnout dokonalosti? A pokud ano, je to možné bez chyb?
